Pro příznivce GPS stačí říci 49° 9' 3,6" SZŠ a 14° 43' 30,4" VZD, ale pro většinu návštěvníků bude jistě mnohem lépe znít: jižní Čechy, nejjižnější část okresu Tábor, na řece Lužnici, v Třeboňské pánvi. Širokodaleko nejvyšší (asi 15 metrů vysoký) „kopec“ Petrák uvidíte hned po vystoupení z vlaku při jízdě z 5 km vzdáleného městečka Veselí nad Lužnicí. Není proto divu, že většina obyvatel i návštěvníků se téměř všude přepravuje "kolmo".
Na mapce si nelze nevšimnout, jak je Vlkov ze severu přímo obklopen 5 pískovnami, které vznikly letech 1952 až 1986 těžbou štěrkopísku po obou stranách řeky. Profiltrováním vody vznikla nádherná jezera s čistou vodou, která přímo vybízí k vykoupání (jmenují se Jezero Veselí, Vlkovská pískovna, Veselí I, Jezero Horusice a Jezero Horusice I). Z jihu a východu narazíte zase na všudypřítomné borovicové lesy a na rybníky. Právě ve Vlkově začíná turistická stezka (pro pěší i pro cyklisty), která prochází kolem rybníků, které se honosí názvy jako Krajina, Naděje, Láska, Víra, Dobrá vůle či Potěšil. Po ní se dostanete až k největšímu českému rybníku - Rožmberk u - o rozloze 720 ha. Cestou můžete během jednoho dopoledne napočítat na šestatřicet rybníků... Nelze se proto divit, že Vlkov je součástí chráněné krajinné oblasti (CHKO) Třeboňsko.
Poloha vesnice Vlkov nad Lužnicí
s možností vyhledání trasy.
Bližší podrobnosti o cestě autem na chalupu u Hovorků
Vám poskytne náš
autofotonavigátor.

Do Vlkova se lze dostat nejméně třemi způsoby (nebudeme-li počítat cestu lodí po řece Lužnici
).
Nejrychlejší je to
po silnici autem z Veselí nad Lužnicí směrem na Vídeň (Wien) a Třeboň, první vesnice vlevo. Aby jste cestou k nám zbytečně nebloudili, pomůže Vám náš
fotonavigátor.
Trasu cesty si můžete naplánovat on-line na stránce s mapou.
Další možnost je
vlakem - první zastávka za železničním uzlem Veselí nad Lužnicí, směrem na Třeboň a České Velenice. Vlak motoráček jezdí asi šestkrát denně a bere i kola.
Ovšem nejpříjemnější je cesta do Vlkova
na kole (např. z Veselí nad Lužnici). Mezi řekami Nežárkou a Lužnicí odbočíte směrem na Val a Hamr a před železničním viaduktem zahnete doprava. Cestou se můžete i vykoupat v pískovně. Po třech kilometrech dojedete do Vlkova.
Vesnice je na první pohled téměř odříznuta od civilizace (což má i své nedostatky - není zde veřejný vodovod, plyn či kabelová televize), nicméně klid, ticho a pohoda tyto nevýhody bohatě vynahradí. Rodiče mohou klidně nechat své děti běhat či jezdit na kole jak se jim zachce, vesnice je totiž slepá a tak aut zde jezdí minimálně.
Ve vesnici je obchod se smíšeným zbožím (v sezóně otevřeno i v neděli!), hospoda, vlaková zastávka, knihovna i skvělé zahradnictví pana Láfa, odkud si někteří návštěvníci odvezou domů "něco zeleného" na památku. Komplexní servis všeho druhu je pak v 5 km vzdáleném Veselí - což je na kole necelá čtvrthodinka. Ve Veselí nad Lužnicí si mohou rybáři také zakoupit povolenku pro celou oblast. To, že je z naší chalupy všude blízko (např. za minutu se ocitnete v lese, po 30 šlápnutích na kole dojedete k pískovně) nejlépe ukáže přiložená tabulka vzdáleností.
Třeboňsko je po staletí obhospodařováno člověkem, ale s citem a láskou k přírodě a tak mohla být oblast Třeboňsko
vyhlášena
chráněnou krajinnou oblastí. Na utváření krajiny Třeboňska se člověk podílel již od 12. století, a to zejména úpravami vodních poměrů původní močálovité krajiny, jejichž výsledkem je
důmyslná síť umělých stok (například Zlatá stoka, Nová řeka) a množství rybníků, které dělají z Třeboňska
chloubu českého rybníkářství (celkem 460 rybníků).
Rozsáhlé rybniční soustavy se staly evropsky významným hnízdištěm i migrační zastávkou vodního ptactva a jsou vyhlášené bohatostí mokřadní a vodní vegetace. K nejcennějším přírodním klenotům Třeboňska patří rozsáhlá rašeliniště se zachovalými rostlinnými společenstvy (blatkové bory).
Zachovány zůstaly z velké části i původní meandrující toky řek Lužnice a Nežárky s pravidelně zaplavovanými nivami a zbytky lužních lesů a současně i extrémně suché lokality vátých písků (Písečný přesyp). Jsou zde vyhlášeny dva mokřady mezinárodního významu chráněné Ramsarskou konvencí (Třeboňské rybníky, Třeboňská rašeliniště).
Přímo v katastru obce Vlkov se nachází i pravá poušť o velikosti cca 1 ha. Tento unikátní přírodní úkaz - Písečný přesyp - je od roku 1954 vyhlášen přírodní rezervací, a kromě písečných dun se zde nalézají typické suchomilné rostliny a živočichové. Písečné duny vznikly v dávných dobách navátím písku z okolí řeky Lužnice. Video Minuta z přírody.
V srpnu 2002 celou oblast těžce zasáhly povodně, které neměly svým rozsahem v historii obdobu. Příroda i lidé se ovšem během roku z této zkázy vzpamatovali a to až překvapivě dobře. Pokud chcete můžete s námi zavzpomínat v několika obrázcích.
Oblast je významná z hlediska ochrany řady ohrožených obratlovců, např. vydry říční a orla mořského. Krajina je na Třeboňsku vhodně doplňována poměrně řídkým osídlením a zachovalou unikátní architekturou historických měst a vesnic. Přírodní bohatství vhodně skloubené s kulturním dědictvím a vybudovanou infrastrukturou tak vytvářejí z Třeboňska oblast vhodnou pro turistiku.
Obec Vlkov a dvůr Dehetník vznikly společně s Hamrem a Valem ve 13. století, kdy osady tvořily jeden celek. K osamostatnění Vlkova došlo za Marie Terezie. Nyní má obec 150 obyvatel a svojí vlastní samosprávu. Obec má zpracovanou urbanistickou studii chatové oblasti. Nedaleko vesnice stojí rozsáhlý dvůr Dehetník, jehož název je odvozen od výroby dehtu. Ten se vypaloval ze smolných větví a kořenů, následně se míchal s voskem na kolomaz, jíž se mazaly nápravy kol selských vozů. V širokém okolí obce jsou roztroušené samoty bývalých usedlostí.